Dozvěděli jsme se, že Myrkulma o nás ví a chystá se nás přepadnout, a tak jsme museli změnit na čas své působiště. Při té příležitosti se hrála velice oblíbená hra Gulášku vař, která spočívá v tom, že týmy získávají za plnění úkolů ingredience na guláš a pak si jej uvaří na ohni. (Až na potíže s ochucením vegetariánské varianty se všem krásně zadařilo). Večer přišla bitva, během které Myrkulma pomocí kouzel a triků porazil našeho nejsilnějšího bojovníka, nicméně nakonec jsme jej díky pomoci Smidvarů (strážci řemesel ze sedmého dne) porazili a uvěznili jej u kostela. Také jsme mu vzali Plantesimál (krystal, který mu dodával temnou sílu), dali jej do truhly, zamkli na zámek (heslo znali jen 3 děti, žádní vedoucí!) a zakopali do pískoviště.

Večer děti čekala stezka odvahy, při které procházeli lesem a na cestu jim svítila různá barevná světýlka. Potkali cestou také Myrkulmu, kterému utrhli kousek pláště a na závěr nám ještě bývalý vedoucí a kamarád Venca udělal krátký program s hvězdářským dalekohledem. Poslední tábornice po návratu ze stezky říkala, že Myrkulma zmizel. Co se mohlo stát?