Táborový deník

Den 10.

Poslední celý den jsme strávili v přítomnosti knížete Svatopluka a velvyslanců z okolních zemí. S jejich pomocí jsme se konečně nadobro zbavili zlých Pirimidinů, kteří se snažili pohltit naši kulturu. Klíčem k úspěchu bylo odpuštění.

Dnem nás provázel DJ Hlavas, za zmínku stojí jeho tradičně mega složitá a propracovaná hra. Masochistickým rodičům bych doporučil, aby si ji nechaly od dětí vysvětlit.

Den jsme zakončili večeří, kterou byly pizzy a jako dezert palačinky po Vlčicku. Po ní následoval slavnostní oheň, který měli tu čest zapalovat nejúspěšnější sběratelé vlčků.

Bonus

…loučení s golemem

Den 9.

Dnes jsme se ocitli na panství krále Křesomysla. Křesomysl si usmyslel, že vyděláme víc peněz tím, že budeme místo zemědělství podporovat těžbu drahých kovů. Naštěstí tu ale máme vladyku Horymíra, který odmítl královy požadavky, protože by zrušením zemědělství mohlo dojít k hladomoru, jako se to stalo v minulém století v Číně při Mao-Ce-Tungovu Velkém skoku.

Táborníci pomohli Horymírovi obsadit doly na zlato při variaci na kontroverzní hru „Vlajkovaná“. Do dramatické akční hry plné spojenectví, intrik a různých strategií se aktivně zapojili i někteří vedoucí, takže jsme se konečně taky vyřádili!:)

Dnes nás čeká závěrečná hra na celý den a po ní slavnostní večeře.

Den 8.

Dnes jsme hned ráno potkali starého učence Rabího Löwa. Chtěl nám ukázat svého hliněného sluhu, ale nemohl najít Šém. Zjistili jsme, že kuličky z fima, které jsme vyráběli před několika dny jako Šém mohou posloužit (všechno do sebe zapadá s neuvěřitelnou lehkostí), takže jsme Golema oživili, aby nám mohl celý den pomáhat.

Odpoledne se nám Golem přehřál, a tak musely děti jeho práci zastat a splnit 60 úkolů během jedné hodiny. Chaotická a organizačně velice náročná hra se vydařila, každé dítě našlo své uplatnění.

Mimo to nás dnes navštívili odrostlí táborníci. Vlčice zanechala v mnoha lidech nesmazatelnou stopu. Nejenom dovednosti jako střelba z luku, lodě ad. ale i přátelství a někdy i láska na celý život.

Den 7.

Sedmý den, den odpočinku. Děkujeme návštěvám za jejich přítomnost a taky buchty. Bloudění po Vlčických lesích není jednoduché, ale nakonec všichni nalezli svůj cíl.

Sedíme v kuchyni a vyhlížíme navracející-se poutníky ze zaváděčky, zde jejich slova:

Bály jsme se, cesta byla dlouhá ale i přes všechen strach jsme se dostaly do tábora. Po cestě jsme se rozhodly kouknout se na hvězdy, lehly jsme na cestu a jen koukaly.

Nely a Teri

Loupeživý národ nám dnes ukradl kromě nádobí také hlavního vedoucího a hlavní kuchařku, což byla poslední kapka, takže jsme probudili Blanické rytíře. Ti byli zamčení pod zámkem, k jehož odemčení bylo potřeba vyšplhat po laně, plavit se na lodi ad. Rytíři nás zachránili, nabídli nám pomoc příště a šli spát. Tak my jdem taky.

Den 6.

Ráno nás navštívil Praotec Čech, že by tu rád žil. Tak jsme mu řekli, že tady, na Vlčici, už jsme my, ale dovedeme ho na jiné, podobně dobré místo.

Největším nepřítelem po cestě nebyla ani vzdálenost (děti těch 17km v pohodě ušly a ještě chtěly přídavek), ani vedro (šli jsme lesem), ale vosy! Všudypřítomné vosy. Téměř nikdo dnes nezůstal bez zásahu, a tak hojíme rány, jsme unavení, ale šťastní!

Den 5.

Batika rozbalena a vypadá to minimálně nádherně. Trička prosím perte zpočátku ručně a až se na to budete cítit, tak normálka na 40°. Kdo chce batikovat ještě doma v pračce, pere rovnou s bílým prádlem.

Dnešním tématem ze starých bájí a pověstí byla dívčí válka. Ženy nejprve ovládly tábořiště, z Lednice se stal Děvín, po obídku kapůčo a v plánu bylo promítání Sexu ve městě. Ozbrojený konflikt však vyvrcholil v usmíření obou stran, a tak jsme dali večer normálně táborák.

Vykopali jsme už dvě kadibudky nejen pro sebe, ale i pro budoucí tábory. Kluci z horního pokoje si celkem mákli, a proto prosíme jejich rodiče o pořádnou dávku čokoládovýho pudingu (či jiné oblíbené odměny) na uvítanou.

Těšíme se na zítřejší výlet, půjdeme lesními steskami (nebo radši stezkami) na Fabián, tak nám držte palce!

Den 4.

Člověku se může stát, že pro hmotné statky „zaprodá duši“. Našemu Faustovi se to stalo doslova. Dobrotiví táborníci jej v tom však nenechali a vydali se za ním do pekla podepsat petici za jeho propuštění. Cestou nebylo výjimkou, že někdo obehrál čerta v kartách.

Konečně jsme také provětrali luky, vzduchovky a sedáky s karabinama a zítra možná přistane fotka s batikovanými triky.

Máme se tu v srdci Staňkovského rybníka krásně, navazujeme nová přátelství a prohlubujeme ta stávající, nicméně stesku po maminkách se zcela zabránit nedá. Snad nám vůni civilizace na chvíli zpřítomnilo to, že jsme si zatopili v brutaru a byla teplá sprcha.

Den 3.

Třetí kritický den nás sužoval zlý kanec. Nechtěl nás pustit do kuchyně. Nicméně naštěstí přispěchal na pomoc chrabrý a statný Bivoj (vlasy na blond) a kance přemohl. Spolu s dětmi jsme ho upekli. (pozn. pro hygienu, pokrm, na jehož přípravě se podílely děti nekonzumoval nikdo krom fiktivní postavy z Pověstí Českých.)

Mimo to jsme absolvovali základní výcvik na lodích. Povinné vesty se ukázaly jako velice užitečné po „totálním navlhčení posádky“.

A v neposlední řadě jsme podpořili kreativního ducha tvorbou předmětů z fimo hmoty a navštívil nás pan starosta.

Den 2.

Proč kůň kněžny Libuše dovedl Přemysla Oráče a ne nikoho jiného? To a další věci jsme se dnes dozvěděli v rámci táborového příběhu.

Mimo to jsme absolvovali první koupačku, při které jsme nejen dováděli na paddleboardu, ale i překonávali vzdálenosti (s některými dětmi) plavmo!

Statní muži z horního pokoje nám vykopali novou kadibudku, která se po dešti rovnou naplnila vodou, takže na Vlčici konečně nemáme suchý záchod.

Den 1.

Dnes jsme poprvé v historii Vlčice (kam až sahá naše paměť) zažili propršený příjezdový den. Osud tomu však chtěl, aby nám na přesun pěšky 2km do tábořiště chvíli nepršelo, večer se počasí udobřilo a nakonec jsme si užili táborák!

Vlčici bohužel obsadil loupeživý národ Pyrimidinů, kteří nás nechtěli pustit do chat. Povedlo se nám s nimi usmlouvali jednu noc a zítra uvidíme, co všechno uvidíme.

Večer nás navštívili Český lev, Orlice a Lípa, kteří se představili jako naši průvodci a nabídli nám pomoc s bojem proti Pyrimidinům.

Zuby vyčištěny, vyčůráno, pomodleno, dobrou noc!

Den 0.

Zde budeme přidávat každý den krátký příspěvek o tom, co jsme dělali a jak jsme se měli.