
Člověku se může stát, že pro hmotné statky „zaprodá duši“. Našemu Faustovi se to stalo doslova. Dobrotiví táborníci jej v tom však nenechali a vydali se za ním do pekla podepsat petici za jeho propuštění. Cestou nebylo výjimkou, že někdo obehrál čerta v kartách.
Konečně jsme také provětrali luky, vzduchovky a sedáky s karabinama a zítra možná přistane fotka s batikovanými triky.
Máme se tu v srdci Staňkovského rybníka krásně, navazujeme nová přátelství a prohlubujeme ta stávající, nicméně stesku po maminkách se zcela zabránit nedá. Snad nám vůni civilizace na chvíli zpřítomnilo to, že jsme si zatopili v brutaru a byla teplá sprcha.


Napsat komentář